Historické a současné povodně v České republice

Historie počasí a podnebí v českých zemích, sv. 7

Autoři: Rudolf Brázdil, Petr Dobrovolný, Libor Elleder, Vilibald Kakos, Oldřich Kotyza, Vít Květoň, Jarmila Macková, Miloslav Müller, Josef Štekl, Radim Tolasz, Hubert Valášek

Recenzenti: Josef Hladný, Vladislav Kříž

Povodně jsou v České republice nejvýznamnějším přírodním extrémem, neboť jiné, rozsahem ničivější přírodní katastrofy, jako např. velká zemětřesení se zde nevyskytují a silné větry nedosahují ničivých účinků známých z jiných částí světa. Povodně jsou výsledkem komplexního působení příčinných faktorů, a to meteorologických (např. srážky), fyzickogeografických (např. vlastnosti povrchu) a antropogenních (např. změny ve využití ploch). Ty pak výrazně ovlivňují časovou a prostorovou variabilitu četnosti výskytu povodní, jejich extremitu, velikost a rozsah dopadů. V živé paměti je ještě katastrofální povodeň na horní a střední Moravě a Odře z července roku 1997, nemající v České republice ve 20. století obdoby co do kulminačních průtoků, délky trvání, rozsahu postiženého území, ztrát na životech (52 osob) a materiálních škod (62,6 miliard Kč). Po ní přišla v červenci roku 1998 katastrofální povodeň ve východních Čechách, při níž bylo zmařeno 6 lidských životů a materiální škody se pohybovaly kolem 2 miliard Kč. Při následující povodňové pohromě v Čechách na Vltavě, Labi a dalších vodních tocích v srpnu roku 2002 zahynulo 19 osob a materiální škody dosáhly zhruba 73 miliard Kč.

V souvislosti s pokračujícím procesem globálního oteplování tak vyvstává otázka, do jaké míry budou tímto procesem ovlivněny meteorologické a hydrologické extrémy, včetně povodní. I když dosavadní pozorování nedávají při značné časové a prostorové proměnlivosti těchto jevů jednoznačnou odpověď na tuto otázku, předpokládá se, že četnost a intenzita extrémů by mohla narůstat. Chceme-li ovšem tento předpoklad seriózně analyzovat, je třeba poznat přirozenou variabilitu extrémů v dostatečně dlouhém časovém intervalu. Tyto možnosti nabízí studium odpovídajících řad povodní, založených nejen na poměrně krátkém období přístrojových pozorování, ale i na dokumentárních údajích z období před začátkem systematických hydrologických měření.

Předložená publikace začíná v kapitole 2 definičním vymezením povodní, výčtem hydrologických charakteristik, které je popisují, uvedením druhů povodní a hodnocením faktorů přispívajících k jejich vzniku. Následující 3. kapitola je věnována přehledu dosavadních poznatků o povodních v České republice i v evropském kontextu. Na ni navazuje ve 4. kapitole analýza synoptických příčin vzniku povodní a klimatologické hodnocení extrémních denních úhrnů srážek. Chronologie povodní v období přístrojových měření pro pět vybraných toků v České republice (Vltava – Praha, Ohře – Louny, Labe – Děčín, Odra – Bohumín, Morava – Kroměříž), včetně podrobného popisu největších povodní, je analyzována v 5. kapitole. Následující 6. kapitola podává přehled dokumentárních pramenů obsahujících informace o povodních, prezentuje chronologie historických povodní pro zmíněné toky a podle dokumentárních pramenů hodnotí nejkatastrofálnější historické povodně. Porovnání povodní na základě vodoměrných měření a dokumentárních údajů včetně evropského kontextu historických a současných povodní v České republice je předmětem kapitoly 7, na níž navazuje závěrečné shrnutí dosažených výsledků, literatura a použité prameny.

370 s. (z toho 83 s. anglického summary), 194 obrázků a grafů, 32 tabulek