Říční krajina
Co je říční krajina? Kam až sahá a co je její součástí? Níže nabízíme několik pohledů na říční krajinu z pera různých autorů.
Pojem říční krajina vešel v našem domácím prostředí ve známost zejména díky hydrobiologovi, ekologovi a vodákovi profesorovi Otakaru Štěrbovi.
Systém říční krajiny je tvořen ekosystémem současné řeky a přilehlými ekosystémy, které jsou touto řekou vytvořeny nebo zásadním způsobem podmíněny. Říční krajina je vyvinuta od pramenů řek do jejich konce, v příčném profilu je rozložena obvykle na půdorysu aluviálních náplavů, nejčastěji mezi první pravou a levou říční terasou a vertikálně je tvořena povrchovými částmi a podpovrchovými sedimenty aluviálních náplavů. Z časového pohledu jde o krajinu, která se v mírném pásmu vyvíjela v současném postglaciálním období, v územích neovlivněných glaciálními dobami může být její trvání mnohem delší. Říční krajina je také definována řadou speciálních funkcí i celkovým svérázným projevem, kterým se odlišuje od sousedních typů krajin.
Štěrba a kol. (2008)
Při úvahách o říčních krajinách se nelze vyhnout pojmu údolní niva (resp. poříční niva). Mnoha odborníkům pojmy říční krajina a údolní niva splývají.
Údolní niva je akumulační rovina podél vodního toku, která je tvořena nekonsolidovanými sedimenty transportovanými a usazenými tímto vodním tokem. Při povodních bývá zpravidla zaplavována.
Demek – Quitt – Raušer (1976)
A nyní alespoň jeden příklad pojetí říční krajiny od zahraničních autorů. Ekvivalentem českého termínu říční krajina je anglické riverine landscape.
Riverine landscape: trvale nebo periodicky zaplavené části krajiny sestávající z koryta řeky (riverscape) a záplavového území (floodscape).
Riverscape: trvale vodou zaplavené nebo občasně obnažené části řečiště v prostoru mezi říčními břehy (obvykle označované jako kapacitní koryto nebo aktivní koryto) pod úrovní břehových hran, které dokáže pojmout nepovodňové (nevybřežující) průtoky. Toto území zahrnuje hlavní koryto, menší boční ramena, říční lavice a dočasné ostrovy.
Floodscape: vodní a terestrické části (prvky) říční krajiny, které jsou spojeny s korytem řeky pouze za vodních stavů, kdy je překročen kapacitní průtok (voda vystupuje z břehů). Mezi tyto prvky patří povrch údolní nivy (včetně částí příbřežní zóny) a vodní plochy v nivě jako jsou říční jezera, podmáčená místa a izolovaná koryta (např. odškrcené meandry, říční ramena).
Thorp – Thoms – Delong (2008)
Riverscape na středoevropské řece v podání naší absolventky Nikol Kolářové.
Riverine landscape research group (RILAN)RILAN je otevřená pracovní skupina vyučujících a studentů Geografického ústavu, kteří se setkávají při řešení otázek souvisejících se strukturou a fungováním říčních a poříčních ekosystémů. Věnujeme se teoretickým i aplikovaným problémům z oblasti geomorfologie, hydrologie, hydrobiologie a krajinné ekologie. V poslední době jsme se zabývali se především následujícími tématy:
|
Kdo k nám patří ...
doc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D.
Mgr. Monika Šulc Michalková PhD. et Ph.D.
Pro studenty
Vyberte si u nás téma vaší kvalifikační práce
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
1) Role hydromorfologických podmínek při hodnocení ekologického stavu vodních toků (školitel: Karel Brabec)
Statistická analýza hydromorfologického hodnocení vodních toků, vazby na parametry povodí a říčního koridoru, vliv na vybrané vlastnosti společenstev vodních bezobratlých
2) Vliv hydraulických podmínek na mikrodistribuci vybraných taxonů vodních bezobratlých (školitel: Karel Brabec)
Rešerše environmentálních preferencí a životních strategií vodních bezobratlých, laboratorní experiment – porovnání prostorové distribuce organismů při různých typech proudění, statistické vyhodnocení výsledků experimentu a potenciální interpretace pro terénní studie
3) Diurnální dynamika fyzikálně-chemických parametrů vodních toků (školitel: Karel Brabec)
Kombinace záznamu datalogery a měření během terénního průzkumu, shromáždění dat o teplotě vody (+ vzduchu), výšce hladiny, vodivosti a koncentraci rozpuštěného kyslíku), vyhodnocení dat ve vztahu k meteorologickým záznamům (ČHMÚ – teplota vzduchu, srážky, sluneční svit)
DIPLOMOVÉ PRÁCE
1) Prostorové aspekty působení antropogenních stresorů na fluviální ekosystémy (školitel: Karel Brabec)
Analýza povodí a říčních koridorů pro lokality s dostupnými chemickými a biologickými daty, vyhodnocení interakcí mezi stresory při působení na chemické parametry říční vody a biologické indikátory (porovnání prostorových škál různého rozsahu)
2) Model distribuce partikulované organické hmoty v korytě vodního toku (školitel: Karel Brabec)
Proměření morfologie koryta a hydraulických podmínek, zaznamenání hydromorfologických struktur dna a břehů studovaného úseku toku, odběr říčních sedimentů, granulometrie a stanovení organické hmoty (bezpopelové sušiny), průzkum bude proveden ve dvou termínech (léto a podzim)
DOKTORSKÉ PRÁCE
1) Chironomidae jako modelový bioindikátor využití krajiny v povodí (školitel: Karel Brabec)
2) Časoprostorová variabilita teploty vody v tocích (školitel: Karel Brabec)
Zajímá vás voda v krajině? Chcete se nzávazně zapojit?
Pokud u nás nechcete řešit svoji absolventskou práci, ale chcete si rozšířit obzory, tak vás rádi uvidíme na našich terénních výjezdech. Neváhejte nás kontaktovat s dotazem, co se chystá. Zapojit se můžete i do zpracování dat, laboratorní práce a diskuzí nad řešenými problémy.
Naše výuka zaměřená na říční systémy
Z8308 Fluviální geomorfologie (Zdeněk Máčka)
Z0060 Aplikovaná hydrologie a vodní hospodářství krajiny (Monika Šulc Michalková)
Z8025 Změny sladkovodních ekosystémů v prostoru a čase (Karel Brabec)
Z8825 Ekologické vazby vodních toků na okolní krajinu (Karel Brabec)